díl 2. - zápis tagů

HTML a XHTML

V prvním díle našeho seriálu o HTML a XHTML jsme si přiblížili jak to vlastně celé funguje a teď se můžeme pustit do konkrétního popisu značkovacích jazyků.
Řekli jsme si, že program webové stránky se skládá z příkazů pomocí značek (tagů). Tyto jsou napsány do textového souboru s příponou .html, nebo dříve i .htm, který je uložen na serveru našeho hostingu.

Dělení tagů

Tagy se dělí na:

Párové tagy
Nepárové tagy

Párové tagy jsou ty, které se ve skutečnosti skládají ze dvou tagů, jednoho začátečního a druhého ukončovacího, které obklopují formátovanou oblast, např. tag pro odstavec (p). Ukončovací tag se liší od začátečního tagu lomítkem za závorkou. Začáteční tag označuje např. začátek odstavce a ukončovací tag pak konec odstavce. Jejich zápis je následující:

<p> zde je nějaký text </p>

Nepárové tagy pouze začínají a nemají ukončovací tag, jako například tag pro nový řádek (br):

první řádek <br> druhý řádek

Tento zápis je ovšem možný pouze v HTML. XHTML nepárové tagy nepřipouští a ty, které ani v syntaxi XHTML nemají svůj ukočovací pár se zapisují s ukončením lomítkem už v počátečním tagu, ovšem na rozdíl od ukončovacího tagu je lomítko až před uzavírací závorkou.

první řádek <br /> druhý řádek

Velikost písma

V zápisu tagů je rozdíl zda píšeme tagy velkým nebo malým písmem a je potřeba na to brát zřetel. Tagy psané velkým písmem připouští pouze zápis v HTML. Syntaxe XHTML zápis tagů velkým písmem zakazuje. Protože HTML nemá dáno jakým písmem tagy psát, je vždy lepší používat písmo malé. V případě přechodu z HTML na XHTML se pak nemusíme obtěžovat zdlouhavými úpravami kódu.

Toť vše ke způsobu zápisu tagů, v příštím díle si řekneme něco o atributech tagů.